Jdi na obsah Jdi na menu
 


O NÁS

CANISTERAPIE (a terapie za asistence zvířat všeobecně) není v dscn6787.jpgČeské republice nijak legislativně podchycena. To znamená, že nejsou určena žádná pravidla ani pro organizace, ani pro jednotlivce, ani pro zvířata... Na jednu stranu se tak stává situace pro veřejnost, příjemce našich služeb i pro zájemce o canisterapii značně nepřehledná, neb dscn6706.jpgexistuje mnoho organizací, přístupů, pojetí, filozofií a názorů, co to canisterapie vlastně je, jak by se měla v praxi realizovat, jak by se měli lidé vzdělávat a co by měli psi umět a zvládat. Na druhou stranu nám však neexistence se shora daných norem umožňuje jít svou vlastní cestou a nabídnout tak alternativu všem, které právě náš přístup osloví. Je to jen a jen na Vás!

PES JE PARTNER!

Zvíře (a v canisterapii to platí obzvlášť) je tvor, který si zaslouží naši úctu, respekt a soucit přinejmenším stejně, jako lidé, kterým s jeho pomocí a jeho prostřednictvím chceme pomáhat.

dsc08419.jpgCanisterapii může každý tým (člověk a pes) pojmou po svém, a to je na ní krásné. Miluji originalitu, a tak se předem omlouvám, pokud byste snad z následujících řádků nabyli dojmu, že jen canisterapie a lá JdeTo Klub je ta správná. To tedy ani náhodou! Jen nabízím možnost nechat se inspirovat, „nakopnout“ do začátků, chytit po letech svěží vítr, nebo ukojit zvědavost. Přijďte mezi nás, pokud o to stojíte ;-)20150705_100202_richtone-hdr-.jpg

Dovolte mi prosím představit vám trochu svou osobní filozofii, kterou přenáším i do své práce v tomto spolku:
Pes a jeho člověk jsou tým. A to nejsou prázdná slova, ani otřepaná fráze. Váš pes nedělá canisterapii pro sebe, ale pro vás a kvůli vám. dsc08510.jpgJste to tedy vy, kdo je zodpovědný za jeho bezpečí, pohodu a za to, aby ho canisterapie bavila a dělal ji rád. Nejen, že svého psa nikdy nenecháte na pospas klientům, ale budete mu vycházet vstříc (např. úpravou podmínek, výběrem klientů, druhem aktivit, či zrežírováním situace), vyslyšíte jeho názor (umožníte mu odejít, dscn6753.jpgnebo sami včas ukončíte-změníte cvičení, vysílá-li pes signály nepohody), budete jej chránit a budete mu oporou (jste s ním, abyste mu kdykoliv pomohli zvládnout jakoukoliv situaci a nenechali řešení na něm, či na cizích lidech).
Pes není otrok. Pro psa by měla být canisterapie hra/aktivita/činnost, na kterou se těší a kterou si užívá. Vyplatí se investovat do toho čas, trpělivost, empatii a odměny. Nikdy psa do ničeho nenutíme! Klienti a vaše závazky vůči nim jsou skutečně až na druhém místě, protože důvěra vašeho nejlepšího přítele ve vás a v lidi jako takové je křehká a slovy mu své chování těžko vysvětlíte, v tomto vztahu totiž rozhodují činy. dsc08514.jpgCanisterapeutická práce je pro psa ryze dobrovolná záležitost a má proto právo kdykoliv odejít (do boudičky - vždycky ji s sebou mám, nebo úplně pryč). Určitě k tomu bude mít pádný důvod a je na nás respektovat ho a zajímat se, PROČ potřeboval odejít. Určitě budeme moci pro příště (nebo hned v tu chvíli) něco udělat, něco změnit, proto, aby nebyl k odchodu důvod. Člověčí část týmu se z indispozice psího parťáka při akci nemusí hned hroutit, ani nebude bezradná, zkrátka plynule nasadí aktivity o psech bez psa, program zkrátí, změní, prostě si poradí.
Ostatně celá canisterapeutická návštěva, která často trvá hodinu i více, nemůže záviset na dsc08501.jpgaktivitě psa. To by byla neúměrná zátěž. Mít bohatý repertoár složený z aktivit náročných pro psa (pes s klienty cvičí), ale i vysloveně odpočinkových (klienti připravují pro psa hry - obvykle založené jen na tom, aby se pes výborně nažral), z aktivit o psech, ale bez psa, z aktivit akčních i relaxačních, z aktivit individuálních i skupinových... a v průběhu návštěvy tyto činnosti vhodně prostřídat, je jen a jen přínosné pro všechny zúčastněné. Velká zásoba různorodých aktivit vám také umožní improvizovat a pružně reagovat na nepředvídané situace - vždyť „svůj den“ nemusí mít jen pes, ale kdokoliv ze zúčastněných.
Možná si právě říkáte: Kde ty nápady na aktivity ale vezmu? No za tímto účelem se přece pořádají workshopy, kde si nápady mezi sebou sdílíme a vzájemně se inspirujeme. A vůbec p1030799.jpgse nestyďte přijít, protože každý jsme originál a beze sporu máte i vy, co předvést. Vyplatí se investovat i do stáže (tedy do možnosti podívat se přímo v terénu na práci vašich kolegů). Facebookové diskuse a skupiny jsou asi nejméně efektivním zdrojem inspirace :-)
Bezpečí především. Canisterapeutická praxe není suchá teorie, ale řádně zelený strom. Nepatří do ní pouze práce se psem (a jeho perfektní ovladatelnost - často ve značně rušivých podmínkách), ale i s klienty, a to nejčastěji hned se skupinou dscn6812.jpgklientů. Umět si zrežírovat veškeré aktivity tak, abyste přesně věděli, kde kdo kdy bude a nezvrhlo se vám to v chaos a zároveň jste věnovali dostatek pozornosti všem, je jedna z nejzákladnějších dovedností do terénu. Mám-li použít kynologickou terminologii, je třeba mít všechny účastníky (tedy nejen svého psa) „pod povelem“. Nespoléhejte se na to, že to za vás automaticky udělá osoba odpovědná za klienty. I tu musíte řádně instruovat a spolupráci v tomto směru vyladit. Obvykle totiž vůbec nic neví o psech, natož o vaší canisterapeutické práci. Žádné obavy, lze to zvládnout a přitom zachovat uvolněnou atmosféru a neztratit na zábavnosti, ba právě naopak. Jen vás to bude stát více přemýšlení, plánování, organizování a samozřejmě p1030864.jpgzkušeností (alespoň máme co dělat na společných trénincích).
K tomuto tématu patří i dovednost, zachovat si vždy únikovou cestu pro sebe a svého psa. Je totiž snadné nechat se sevřít „do pasti“ pomazlení chtivým davem ;-) A jak už jste jistě z předchozích odstavců vydedukovali, noste s sebou boudičku, klec nebo alespoň pelíšek, kam má váš pes možnost se kdykoliv uchýlit. Samozřejmě musíte vysvětlit přítomným (a také to hlídat), že pokud tam pes je, tak spinká a nesmíme ho proto rušit.
Pokud jde o bezpečí, tak canisterapeut začátečník často propadá panice, že ublíží klientům. Tak samozřejmě, že zdravý rozum je v tomto ohledu na místě (i u ostřílených harcovníků) a je dobré předem se zamyslet nad vhodností té či oné aktivity. Nejsme v tom však sami. Při naší  praxi s námi vždy spolupracuje (nebo je alespoň přítomna) osoba, která je za našeho klienta odpovědná. Té se ptáme, té nasloucháme, s tou své záměry a nápady konzultujeme! Její zodpovědnost jí určitě nedovolí, nechat nás provést nějakou šílenost ;-) Pokud tedy nejste tak p1030847.jpgsebestřední, že ignorujete doporučení, nebo tak „hrrr“, že vás nikdo ani zadržet nestihne. To potom ale už nejste dobrý canisterapeut :-(
Canisterapeutický pes není „mouchysněstesimě“. Mít absolvované povahové testy a (nebo) se věnovat canisterapeutické praxi neznamená, že máte psa, který si nechá všechno a za všech okolností líbit. Nebo nedej bože, který si musí nechat všechno a za všech okolností líbit. Stále je to zvíře s vlastní vůlí a s vlastním pohárem trpělivosti. Možná je ten pohár objemnější, než u reaktivnějších kolegů, ale plní se a může přetéct. Tak se prosím na ten „papír“ nespoléhejte. Všichni psi (i ti canisterapeutičtí) si zaslouží respektování osobního prostoru (zejména ochranu před neustálým otravováním od lidí i psů), potřeby odpočinku a spánku, práva volby, svých fyzických i psychických možností a zaslouží si být vyslyšeni, neb psi se o komunikaci s lidmi upřímně snaží a není nic horšího, než ji ignorovat. Pokud se tedy chcete vyvarovat „vyhoření“ svého psa, nebo přetečení poháru jeho trpělivosti, dopřávejte mu p1030838.jpgdostatek odpočinku a relaxace po psím způsobu (čuchání, žvýkání, klimbání...), přiměřené množství různorodých aktivit s vámi i bez vás (canisterapie není vše) a hlavně dbejte na to, aby se canisterapie nestala nezdravě častou povinností, nudnou rutinou nebo zdrojem přílišného stresu.
Základním předpokladem pro psa canisterapeuta je jeho přirozená příchylnost k lidem. To, že vyhledává kontakt s lidmi, nebo s nimi rád spolupracuje. Pochopitelně tak nemusí činit (a obvykle ani nečiní) zadarmo. Škoda každé odměny, která v canisterapii padne vedle. Jak jinak byste ostatně chtěli zajistit, aby psa dlouhodobě tato práce bavila a těšil se na ni přesto, že se mu při ní čas p1030817.jpgod času stane i přes veškerou opatrnost něco nepříjemného (třeba mu někdo šlápne nedopatřením na ocas)? Na všem ostatním se dá pracovat, všemu ostatnímu můžete svou praxi přizpůsobit a vyjít tak svému psovi vstříc, ale láska k lidem je základ. Své uplatnění tak najdou pelíškoví povaleči, stejně jako cirkusoví čertíci. Jen to chce chytit za ten správný konec a nechat „rozkvést“ přednosti vašeho chlupáče a podržet ho všude tam, kde je to třeba.
Nedoporučuji pouštět se do canisterapie se psy bojácnými, nejistými, úzkostnými, příliš vzrušivými apod. Takový pejsek se velmi často dostává do situace, kdy nepřemýšlí (a tedy ani nevnímá svého psovoda), ale jen bezmyšlenkovitě jedná p1030816.jpg(metá kolečka štěstí, štěká, skáče, štípe, vyjíždí...). A to jak jistě tušíte, je základ pro katastrofu.
Canisterapeutická praxe neleží jen (nebo hlavně) na psovi. Spíše je to tak, že kvalita provedení leží na vašich bedrech a pes to obvykle nezachrání (ale rozhodně tomu může dát šťávu). Umět komunikovat s klienty a s personálem je základ. A tím nemíním jen mluvené slovo, organizační schopnosti, či herecké nadání. To, jaké emoce vyzařujete a jak dobře je dokážete vnímat u druhých, zásadně ovlivní výsledek. Nemá proto smysl dělat canisterapii proto, že to dělají „všichni“, že by to vašeho psa asi bavilo, že váš pes by na to byl asi vhodný, že se to bude dobře vyjímat ve vašem nebo psím životopisu... Ta motivace by dsc07144.jpgměla ležet jinde: Chcete pomáhat lidem a trávit s nimi svůj volný čas? Chcete se s cizími lidmi podělit o svoje psí štěstí a jeho prostřednictvím jim pomoci odpoutat se od potíží, zrelaxovat, potěšit...? Tohle není psí sport! V canisterapii nejde o výkon ani o preciznost provedení, ale o vnitřní pocity všech zúčastněných (včetně psa pochopitelně), takže bez upřímnosti a otevřeného srdce to bude chladné, neosobní, strojené... byť třebas dokonalé.
 Jen to prosím na druhou stranu nepřežeňte. Není účelem se psychicky zničit a sebemrskačsky se obětovat pro dobročinné účely. I lidská část týmu potřebuje svůj "motor" a mohu-li si dovolit hovořit všeobecněji (nejen za sebe), nejčastěji je to vstřícná citová odezva z druhé strany. Dělat radost druhým je dřina, ale stojí to za to! Odcházet z návštěvy sice vyřízený „na plech“, ale s neuvěřitelně povznášejícím a nabíjejícím pocitem „jo - super“, je to, co nás přiměje pouštět se do toho znovu a znovu. Kdo to nezažil, nepochopí, ale i canisterapeut by měl být po canisterapii zkrátka šťastný ;-)
adscn1750.jpgSnažit se mermomocí o canisterapii, když jste svazováni trémou, také není ideální. Když se bojíte vy, bude se bát váš pes i všichni okolo. Ale na tom se dá pracovat. Hlavní je najít si svůj vlastní styl, ty „své“ klienty, se kterými se budete cítit v pohodě a věřit ve schopnosti své i svého psa. Snadná pomoc ;-)
Příprava canisterapeutického psa není o tom, že na psa valíme jednu nepříjemnost za druhou a vyžadujeme (cvičíme), aby to vydržel. To je spíš bezva způsob, jak canisterapii psovi znechutit. Kdy vydržíte neuvěřitelné, kdy vás zápal neopouští a hravě se vypořádáte s úskalími a s překážkami? No přece, když vás to baví :-) A to je to, na čem se snažíme se psy při adscn1761.jpgcanisterapii pracovat. Aby je to bavilo a chtěli to (skutečně chtěli) dělat. Že je občas někdo zatáhne za ouško, z ničeho nic zařve, nebo spadne berle...? To je přeci drobnost v té záplavě příjemných zážitků.
Samozřejmě, že do přípravy canisterapeutického psa patří i velmi pečlivé zvykání si na zvuky, povrchy, doteky, prostředí apod., a to přiměřeně a postupně krok za krokem. I když to by vlastně mělo platit pro všechny psy, nejen ty canisterapeutické. Nesmíme však zapomínat na to, že základním kamenem úspěšné spolupráce se psem zůstává důvěra a základová deska není složená z ničeho jiného, než z dlouhé historie pozitivních zkušeností. Občas nemá smysl lámat to přes adscn1815.jpgkoleno a je nejjednodušší prostě upravit pracovní podmínky psa, než se ho snažit za každou cenu například naučit chodit s jistotou po kluzké podlaze.
Dávat si v praxi pozor na špatné psí zážitky je sakramentsky důležité. Váš pes si je totiž bude moc dobře pamatovat a někdy stačí jen jeden, jindy to chvilku trvá, než se posčítají, ale výsledkem může být odmítnutí spolupráce nebo dokonce strach v podobné situaci a jednou možná i celková nechuť vůbec do terénu vyrazit. Osladit canisterapeutickou praxi psovi spoustou odměn se rozhodně vyplatí, protože to je jediný prostředek, jak obrousit hrany případným nepříjemnostem.
adscn1794.jpgCanisterapeutický pes a jiní psi? Ať už je váš pes vůči jiným psům rezervovaný, nadšeně se chce s každým kamarádit, bere je s nadhledem, nebo je nerudný až nesnášenlivý, potřebujete znát jeho reakce a vyznat se v psí komunikaci. Canisterapie je o práci s lidmi a nikdo vás nenutí provozovat ji v kolektivu jiných psů. Na druhou stranu ale, pro váš klid a sebejistotu je vždycky jenom dobře, pokud víte, jak psí setkání (zejména ta překvapivá) řešit, a jak se v té či oné situaci zachovat, aby byl udržen mír. Známe totiž zákony schválnosti. Například potřebu personálu pochlubit se výjimečně u adscn1797.jpgpříležitosti canisterapie svým pejsánkem ;-).
Canisterapeutický pes nemusí být psem cirkusovým. Jaké dovednosti do terénu potřebujete, hodně záleží i na vašem pojetí canisterapie a na klientech, za kterými docházíte. Je velký rozdíl, jestli připravujete programy pro mateřské školy, nebo si chodíte popovídat do domova pro seniory. V nemalé míře to záleží i na tom, zda vás výcvik psů baví a jestli to umíte. To, bez čeho se ale neobejdete, je zcela určitě „čekej“, přivolání (nebo-li odvolání od adscn1829.jpgčehokoliv a kohokoliv) a schopnost přemístit psa z bodu A do bodu B bez tahání a cloumání za jeho obojek či postroj. Dávám přednost práci s „nahatými psy“, protože tím snižuji riziko, že klient nechtěně mého psa obojkem přiškrtí, či mu způsobí jiná příkoří, nešetrnou manipulací s postrojem. Kromě toho, zakrýt většinu psa klubovým označením, mi přijde také nepraktické. Vždyť si ho všichni chtějí pohladit po kožíšku.
adscn1261.jpgCanisterapii a terapii za asistence zvířat zdar! Ať se nám všem společně daří, dělat ze života záležitost, kterou stojí za to žít :-)